Stavba domu na Lomboku a práce v Bangkoku?
No proč ne!
To, že si na Lomboku budeme stavět svůj vlastní dům, bylo rozhodnuto a potvrzeno velmi rychle. Jen jsme nechtěli začít stavět hned. Chtěli jsme vyzkoušet život a práci ještě v jiné asijské zemi, než budeme opět na Lomboku a věnovat se intenzivně stavebnímu procesu.
A tak přišel návrh, který se takřka okamžitě shledal s úspěchem.
Vyhrál to Bangkok.
Thajsko se jevilo jako skvělá možnost, jak zažít exotiku zase trochu jinak. Tentokrát uprostřed thajského království a stát se součástí multikulturního Bangkoku.
Bangkok je pulzující velkoměsto, které tepe dnem i nocí. Překládá se jako „město andělů“. Je to magické místo, které si vás získá svou historií, kulturou, jídlem a zkrátka vším, co se tam nachází.
Navzdory nekonečným dopravním zácpám, obrovskému počtu lidí a leckdy špinavým a podivně zapáchajícím uličkám je Bangkok úžasné město, které si zaslouží být vychváleno.
Já osobně jsem s Bangkokem dosti bojovala.
Hlavně zpočátku, kdy mě ty neuvěřitelné zácpy na silnicích a především spalující slunce a vysoká vlhkost ve vzduchu tak moc ubíjely.
Měla jsem několik momentů, kdy jsem si byla téměř jistá, že to nevyržím. Že si koupím letenku a poletím prostě někam jinam.
Zároveň jsem si ale říkala, že to přece nevzdám tak snadno. To by nebyl můj styl odvrátit se od něčeho hned po prvním neúspěchu nebo měnit nápady ze dne na den.
Chtěla jsem to zkoušet dál a dát Bangkoku a Thajsku obecně šanci.
Chyběl mi Lombok a ta neskutečná pohodovost, která tam každodenně panuje. Krásná příroda a silnice bez zástupů aut. Chyběl mi osvěžující přímořský vítr, který byl tak moc příjemný v horkých slunných dnech.
V Bangkoku se vzduch téměř nehnul. Jak by taky mohl – je tam mrakodrap vedle mrakodrapu. Rozpálené ulice se div neroztékaly zaživa. Jediným vysvobozením byly klimatizované vnitřní prostory budov.
Trvalo mi několik měsíců, než si mě Bangkok opravdu na hlubové úrovni získal a já se do něho zamilovala.
Žila jsem tam necelé 2 roky. Našla si velmi dobrou práci v oboru jako terapeutka a věnovala se činnostem, které mě naplňovaly. Bydleli jsme v prostorném apartmánu přímo v centru Bangkoku a po těchto stránkách jsem si nemohla absolutně na nic stěžovat.
Ačkoli začátky byly náročné a já se nemohla poměrně dlouho sžít s tamním počasím, najednou přišel hodně velký zlom a já si Bangkok zamilovala se vším všudy. Dokonce jsem se naučila fungovat i v tom pro mě nepříjemném horku a našla jsem způsoby, jak na to.
Zpětně na život v Bangkoku vzpomínám s láskou a často se přistihnu, že na něj myslím.
Těším se, až se tam někdy alespoň na chvíli vrátím a navštívím místa, která mi přirostla k srdci. Parky, chrámy, oblíbené restaurace a kavárny… Ve srovnání s bydlením v našem domě v džungli na Lomboku to bude pořádný kontrast!
Z Bangkoku jsem si odnesla jednu velmi důležitou zkušenost a považuji ji za jednu z nejzásadnějších ve svém životě:
Nezáleží na tom, jaké byly začátky.
Je mnohem důležitější, jaké jsou konce.
Pokud se nám něco nelíbí, nehažme flintu do žita a nechtějme to hned zabalit. Pak se totiž můžeme naprosto dobrovolně připravit o to krásný, co může přijít, když obtížnosti překonáme.:)
A věřte, že vím, o čem mluvím, protože počátky mého života v Bangkoku byly na hlavu. A o to lepší byl ale pak ten konec, kdy jsem věděla, že opouštím jedno ze svých milovaných míst na světě, kam se vždycky budu ráda vracet.
Život ve městě andělů mě udělal mnohonásobně silnější a já v sobě objevila schopnosti, o kterých se mi předtím ani nezdálo.
Vy můžete být momentálně ve velmi podobné situaci. Možná také prožíváte něco, co je pro vás těžké a vy to chcete pověsit na hřebík.
Dovolím si vám poradit jednu věc: nedělejte to. Nebo alespoň ne hned.
Dejte tomu čas a uvidíte, jak se to celé bude vyvíjet.
Třeba pak časem zjistíte stejně jako já, že kdybyste tehdy utekli, nebyla by to ta správná volba.
